Nový rok a první pracovní úspěchy

Omlouváme se, že jsme zanedbávali psaní o novinkách, ale byli jsme teď dosti zaneprázdněni, snad nám to odpustíte :-) Konečně jsme si našli chvilku, takže očekávejte pravidelnější novinky, zpočátku ještě retrospektivní, než to doženeme…

 Silvestrovská návštěva nemocnice

Zdá se, že doktoři píší nečitelně uplně všude...
Zdá se, že doktoři píší nečitelně uplně všude…

Tak jsme se do Torontské východní nemocnice (Toronto East General Hospital) podívali dříve, než by nám bylo milé (což by bylo přesně nikdy). Bohužel mne těsně před Silvestrem začala bolet záda a postupně už to bylo tak zlé, že jsem se téměř nemohl pohybovat. Protože se situace nezlepšovala spánkem, časem ani odpočinkem, rozjeli jsme se na pohotovost doufaje, že snad nebudeme čekat tak dlouho, jako minule (to jest 5 hodin).  Po šesti hodinách mi dali prášky proti bolesti a otoku a poslali mě domů. Nejzajímavější na celé situaci je, že se tady tomu nikdo ani nediví. Poučení pro návrat domů: nestěžuj si, že musíš dlouho čekat u lékaře, pokud se výsledný čas neblíží aspoň čtyřem hodinám :-).

Just Labour

S Novým rokem se otázka práce stávala stále palčivější, bylo tedy třeba hledat o to usilovněji. Jakub hned po Novém roce zamířil do agentury zprostředkovávající manuální práci (já se ještě s těmi zády na něco takového necítil), která si říká Just Labour, tedy něco jako „prostě dřina“. Po vyplnění několika testů, bezpečností práce počínaje a „náročným“ matematickým testem konče (aneb hlásí se jim asi i lidi, co neumí pod sebou sečíst tři dvouciferná čísla) mu řekli, že pro jakoukoliv práci tohoto druhu bude potřebovat boty s ocelovou špičkou kvůli bezpečnostním předpisům. O víkendu jsme se tedy vydali na lov – a hle, jak se nám hodily povánoční výprodeje – padesátiprocentní sleva na věc, co nutně potřebuješ, je celkem fajn. No a pak už jsme jen museli čekat, zda Just Labour potrvá umístění Jakuba týden nebo půl roku.

Šrouby a matice

Takto vypadá moje pracoviště - mím ukolem je, aby dámy, co stojí za těmito stoli měli dost měli na stolech dost materiálu (to jsou ty krabice dole na paletách), který dávají do nových obalů
Takto vypadá Jakubovo pracoviště – jeho úkolem je, aby dámy, co stojí za stoly, měly na stolech dost materiálu(z krabic dole na paletách), který pak dávají do nových obalů…

O týden později jsme prožívali poklidné všední kanadské zasněžené ráno, když tu zazvonil telefon a Jakub byl okamžitě povolán do zbraně. V deset hodin telefonát, v jedenáct školení a v jednu už Kuba makal jako šroub. Naplní jeho intelektuálně velmi náročné práce bylo zprvu přesypávání hřebíků, šroubů, vrutů a jiného šrotu ze starých krabic do nových kyblíků a naopak – firma Paulin se očividně živí tím, že kupuje levné staré šrouby, přebalí je a pak je zase prodá.  Postupně jej ale začali využívat spíše jako zvedacího a pokládacího mezka – krabice váhově do pětadvaceti kilo putovaly z palety na stůl, ze stolu na paletu a tak pořád dokola. Musím říct, že už za měsíc jsem začal pozorovat výrazné změny vefyziologii jeho těla, přesněji řečeno v oblasti bicepsů –

... který pak v nových krabicích dám zase na palety. Ta rozmananá paní pravo je moje šéfka [:Jasminka:]
… který pak v nových krabicích dává zase na palety. To modré je jeho šéfka [:Jasminka:]
najednou se tam objevily svaly :-) Co se týče složení kolektivu, je to taková mezinárodní směs, jak už to tak v Torontu bývá – Evropan je tam ale asi jediný. Nejčastěji se setkává s Filipínci, Asiaty, Afričany a na vedoucích pozicích s Kanaďany, celkem firma zaměstnává přes sto lidí. Prostředí je to pohodové, stresu málo. Pracovní doba 8:00-16:30, cesta tam trvá asi 40 minut, budíček o šesté, návrat domů kole půl šesté. Kontrakt je na tři měsíce, ale možná to bude na delší nebo kratší dobu, kdoví.

 

Tady Jakub pracuje, je to velký sklad na rohu Mack Avenue a Birchmount Road:

1 komentář u „Nový rok a první pracovní úspěchy

  1. Jsem moc ráda, že jste se ozvali. Lukáše lituji, že tolik zkusil se zády. Chtělo by to asi nějaké cvičení nebo alespoň pohyb. Lékaři doporučují chůzi, která je přirozeným pohybem.
    K Jakubovi chci říci jen to, že jste byli připraveni na jakoukoliv podřadnou práci, abyste si vydělali. Doufám, že to Jakubově páteři neublíží.
    Dostala jsem mail od Aleše Březiny, že jste se ještě neozvali. Poslala jsem mu odkaz na vaše stránky. Uvažte, jestli mu máte napsat, že děkujete za zájem, ale jste soběstační nebo ho ignorovat.
    Těším se na další zprávy . Teta Věra

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *