O filmovém klubu, místních kinech a nabídce filmů
Film Club, vol. 1
V půli listopadu nás John a Elizabeth, u kterých stále ještě bydlíme a ještě nějakou tu chvilku bydlet budeme, pozvali na Filmový klub. Byť jsme neviděli ani jeden z filmů, o kterých se ten večer mělo diskutovat (na Rivaly jsme ovšem zajít chtěli), přišla nám tato příležitost socializace jako dobrá náplň sobotního večera. Zpočátku jsme do diskuze mnohé nepřispěli, neboť o filmu Enough Said jsme se poprvé dozvěděli právě toho večera. Do diskuze o Rush jsme se i díky Chrisi Hemsworthovi zapojili už snáze a při následných rozhovorech na volné téma už jsme byli jako rybky ve vodě. Heather č.1 nás oblažila historkou s Čechoslovákem, který ji naháněl na její stáži v Paříži, my jsme zase přispěli shawarmovou story, po které většina zúčastněných nechápavě pokyvovala hlavou. Tolerance a různorodost jsou v Kanadě téměř samozřejmostí, takže bylo obecenstvo na naší straně. Celkově to byl moc povedený večer a tak jsme přislíbili účast na dalším setkání o měsíc později (s filmy Dallas Buyers Club a About Time).
Ráj kinomila
Díky filmovému klubu jsme se konečně odhodlali prohlédnout si místní nabídku kin a vypravit se do neprobádaného prostředí kanadských promítacích sálů. Ceny lístků se pohybují od krásných 5 dolarů za lístek (tj. necelá stokoruna, ale pouze v úterý v síti Rainbow cinemas) až k trojnásobku ve větších a modernějších kinech. Ale jedno Rainbow cinema (je hezké, jak příjemně nás ta duha pronásleduje) je i v centru asi hodinu cesty busem a metrem od nás. Shodou okolností je to také jediné kino v celém Ontariu, kde se dá koupit pivo, víno i tvrdý alkohol. Celkově jsou Kanaďané na alkohol spíše skoupí, o tom více někdy jindy.
Úterky se tedy začátkem prosince změnily na filmové úterky. About Time byla skvělá britská romantická komedie, rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí cítit dobře a nepotřebují ve filmu kopu hollywoodského dramatu. Dallas Buyers Club byl naopak dost těžký film s neuvěřitelně dobrými hereckými výkony. Jinak ale nepatří k nejlepším filmům s tematikou AIDS, rozhodně je ale zajímavé ho vidět, pokud vám nevadí hodně syrový zážitek. Jako bonus jsme v Rainbow cinemas viděli už i nového Thora, skvost co se týče filmových triků a dost dobrý film na to, aby na něj stálo zajít do kina.
Film Club, vol. 2
Na další filmový klub, který se konal asi půl hodiny odsud u Margaret, jsem nakonec šel sám, Jakubovi nebylo moc dobře. Tentokrát to bylo o něco komornější, před Vánoci přišlo asi jen 10 lidí, což oproti prvnímu večeru byla zhruba polovina. Atmosféra byla ale stejně pohodová jako prve, docela dobře jsme si popovídal s francouzským Kanaďanem Sergem, který pracuje jako překladatel a asi sedmdesátiletým Peterem, který bohužel dorazil bez svého partnera. Na témata same-sex marriage*, DOMA** a gay prides jsme si celkem příjemně notovali. Propříště máme za úkol zhlédnout filmy Philomena s Judi Dench v hlavní roli a Book Thief. A v lednu zase na filmový klub!
*u nás překládáno jako manželství homosexuálů, kterýžto překlad se mi moc nelíbí
**Defense of Marriage Act, který v Americe definoval manželství na federální úrovni jako svazek muže a ženy a který byl před několika měsíci zrušen
