Aneb jak si Jakub naštípl kost v nártu a jak jsme místo na CN Tower jeli na pohotovost.

MCC Toronto

Naše druhá neděle v Torontu začala moc hezky, ráno jsme se vydali do kostela na bohoslužby. Vybrali jsme si Metropolitan community church of Toronto, o kterém jsme se dočetli v knize Martina C. Putny. Z kruchty jsme si užili hodinu plnou zpěvu a živelného kázání a po konci jsme se chystali vyrazit do společenských prostor, seznámit se s novými lidmi. Jenže když Jakub scházel ze schodů, špatně došlápl, noha mu sjela na schod níže, došlápl na nárt a sesul se na podlahu. Oba jsme z toho byli trochu v šoku, naštěstí se nás ujal místní pár – jedna šla pro led a druhá kontrolovala zranění – ukázalo se, že obě pracovaly na krizové lince, tak aspoň trošku štěstí v neštěstí. Jakub bohužel na nohu vůbec nemohl došlápnout, takže se nedalo jinak, než vyrazit na pohotovost. Naštěstí se naše zachránkyně nabídly, že nás odvezou do nejbližší nemocnice.

Pohotovost

Když bylo po všem, shodli jsme se na tom, že nám to neuvěřitelně připomínalo seriálovou Pohotovost (ER). Nejdříve Jakuba prohlédla sestra, pak mu vytvořili kartu pacienta a posléze ho poslali na rentgen. Po pěti hodinách v nemocnici se k němu dostala doktorka. Z rentgenu bylo vidět, že je to naštíplé, takže mu předepsali léky proti bolesti a pěknou pevnou ortopedickou botu (nejvíc připomíná obří lyžák, do kterého se dá pohodlně dostat a lze ho u kotníku dofouknout). Takže šest hodin od zranění byl Jakub řádně ošetřen a my mohli jít domů. Škoda, že toho Subwaye, kde jsme si koupili bagety, jsme si nevšimli o pár hodin dříve. Podtrženo sečteno: $560 za vstup na pohotovost, $150 za botu, $11 za bagety. Celkem drahá nedělní procházka, tak snad nám to naše pojištění (vyjma těch baget) pokryje.

[spoiler title=“Fotka Jakubova kotníku (mládeži nepřístupné)“]

[/spoiler]